středa 19. května 2010

Památníky Stalingradu

Volgograd má asi 800 tisíc obyvatel a je oblastním městem, jeho dnešní význam je ale stále zastíněn jednou z nejkrvavějších bitev historie, která se tu udála téměř před sedmdesáti lety. Po válce bylo ve městě postaveno mnoho památníků připomínající definitinví zvrat ve vývoji války, ke kterému došlo u tehdejšího Stalingradu na přelomu let 1942 a 1943.

Prakticky uprostřed města se vypíná Mamajova mohyla (Мамаев курган) - nízký pahorek pojmenovaný po středověkém náčelníkovi Zlaté hordy. V rovinaté krajině v okolí Stalingradu představoval tento vrch významný bod, ze kterého bylo možno přehlédnout celé město a řídit tak dělostřeleckou palbu. V září 1942 právě zde probíhaly nejzuřivější boje, kdy obě strany několikrát dobyly vrchol kopce i přilehlé nádraží. Po válce byla oblast přeměněna na válečný památník.

Od řeky stoupá řada schodů, místy lemovaná řadami soch a reliéfy. Styl je až překvapivě barokní a připomíná trochu zámek Kuks. Korektně jsou zasoupeny všechny druhy vojska i různé rasy bojující v řadách Rudé armády.


Zajímavá, a trochu barokní, je i symbolika: voják odhazující hada symbolizujícího fašismus, zatímco jeho kolega zahazuje hakenkreuz.


Nápisy zdobené reliéfy naopak působí moderně.


Na vrcholu kopce stojí socha Matka vlast volá (Родина мать зовёт), která byla v době svého postavení (1967) nejvyšší sochou na světě: měří plných 85 metrů a je tedy vyšší, než petřínská rozhledna. (Socha svobody v Novém Yorku je sice vyšší, ale to jen díky podstavci, bez kterého je vysoká "pouze" 46 metrů.)


Na severu města stojí Traktorový závod, ještě dnes nesoucí jméno Felixe Dzeržinského, další z míst krutých bojů. V době války se z produkce traktorů přešlo na výrobu tanků T-34, které přímo z výrobního pásu vyjížděly do pouličních bojů. Slavnou historii připomíná památník s tankem.


Krom válečných pomníků najdeme i pomníky mírové, jako tuto sochu stojící na samém severním kraji města u přehrady na Volze. Znázorňuje budovatele komunismu.


Během bojů o Stalingrad bylo město kompletně zničeno. Pouze několik staveb bylo později opraveno, a jeden dům byl ponechán tak, jak válku přežil. V takzvaném Pavlovově domě se četa vedená seržantem Pavlovem bránila po celou dobu bitvy, a dům nikdy nepadl do německých rukou. [1]


U Pavlovova domu je vystavena vojenská technika, a ne všechna je dobová. Krom tanků a samohybných děl z doby války (např. IS-2 a ISU-152) můžeme vidět i moderní T-80 (pravděpodobně) a dokonce proudové letouny, z nich polovina je československé výroby (zpředu L-29, L-39, MiG-21 a MiG-23).


Středem komplexu okolo Pavlovova domu je potom muzeum stalingradské bitvy. To, co vypadá jako chladící věž elektrárny, je ve skutečnosti panorama bitvy, připomínající nám známé panorama Maroldovo.


Příští cestopisný příspěvek bude věnován Volgogradu nebitevnímu.

Poznámka:
1. Obrázek na Wikipedii nezachycuje samotný Pavlovův dům, ale blízký, zřejmě výrazně pozdější, památník.

3 komentáře:

  1. Hello there, You have done a fantastic job.
    I'll definitely digg it and personally suggest to my friends. I'm
    sure they'll be benefited from this web site.

    my web site - /d5O2eki

    OdpovědětVymazat
  2. Hi, I do think this is an excellent blog. I stumbledupon it ;) I am going
    to come back yet again since I bookmarked it.

    Money and freedom is the greatest way to change, may you be rich and continue to guide other people.


    Feel free to visit my web site - X Ray Tec

    OdpovědětVymazat
  3. 1) Památníků je pochopitelně více. Během studia ve Volgogradu mě mnohem více než známé výše uvedené památníky zaujal památník na okraji města, zvaném Lysaja gora. Pokud jej najdete, budete tam nejspíše sami, bez průvodů návštěvníků, v okolí je suchá pelyňková step, možná spíše už polopoušť. Památník není věnován vojákům 62. armády, ale 64. armády (gen. Šumilov), rozhodně si jej zasluhují taky... V píščité hlíně bylo ještě v 70. letech možné najít střepiny z granátů, předpokládám, že by se našly i dnes. 2) Budova, označená Vámi jako DOM PAVLOVA je ve skutečnosti sousední budova mlýna, odkud do Pavlovova domu nosili střelivo.
    3) Původních budov by se našlo více, a to i kupeckých domů z carských dob - dopor. např. na ul. Pugačovově.
    S autorem stránky možno probrat na telefonu 596910646 (ČR).

    OdpovědětVymazat