Lluniau o dde Cymru, y rhan gyntaf

Při procházení starých adresářů mě překvapilo, že tři roky stará složka s fotografiemi pořízenými během zhruba týdne stráveného v Cardiffu je velikostí srovnatelná se složkou s fotografiemi vzniklými za zhruba rok pobytu v Rusku. Buď mě od té doby fotografování omrzelo, nebo jsou britské ostrovy fotogeničtější. Pravděpodobně oboje.

Umístěním myši nad fotografii se objeví popisek.






Cardiff (velšsky Caerdydd) je zhruba třísettisícové město a centrum širší, původně hornické a průmyslové, aglomerace s přibližně jedním milionem obyvatel, což jsou parametry srovnatelné například s Ostravou. Od jeho vzniku v roce 1998 je sídlem velšského parlamentu a vlády. Město působí typicky britským dojmem. Předměstí jsou tvořena ulicemi řadových domků s miniaturními předzahrádkami a centrum je plné viktoriálnské architektury, s občasnou bombardováním vzniklou prolukou vyplněnou brutalistním betonovým monstrem.






Oblasti Cardiffského zálivu (Cardiff Bay / Bae Caerdydd) byla nejvýrazněji poškozenou částí města bombardováním za války. Průmyslovému charakteru čtvrti zasadil ránu z milosti úpadek těžby uhlí v jižním Walesu v sedmdesátých a osmdesátých letech. Jižní část města tak byla po roce 1990 přestavěna a dnes je centrem moderní architektury.




Cardiffem protéká řeka Taff (River Taff / Avon Taf). Řeka byla v 19. století odkloněna a část dnešního centra, včetně nádraží a stadionu Millennium, stojí na místě původního toku. V okolí řeky se rozkládá řada parků. V počátcích průmyslové revoluce bylo zboží přepravováno po řece a paralelně vybudovaných kanálech. Kanály přestaly být využívány s příchodem železnice, některé jejich úseky jsou ale patrné dodnes.






Jižní Wales byl jedním z míst, kde se železniční doprava zrodila, a i po zrušení mnohých tratí v rámci Beechingovy reformy má Cardiff hustou síť příměstských železnic. Tratě se sbíhají na Ústředním nádraží (Cardiff Central / Caerdydd Canolog), které svou velikostí, tvarem a stísněným umístěním v centru města připomíná hlavní nádraží v Brně. Frekvence dopravy je ale v Cardiffu ještě o polovinu vyšší (srov. tabulku odjezdů pro Brno a Cardiff. Nutno přiznat, že v Cardiffu to mají výrazně snažší díky výhradnímu použití ucelených jednotek, především motoráků řad 142 (Pacer) a 150 (Sprinter). Cardiffský uzel není elektrifikován.

| druhá část >>

Poznámky k výslovnosti velšských jmen; souhlásky:
c čteme jako české k (vždy!).
ch čteme jako české ch.
dd čteme jako anglické znělé th, foneticky [ð].
f čteme jako české v.
ff čteme jako české f.
ll je neznělá třená varianta l, foneticky [ɬ]; asi nejobtížnější velšská hláska.
ng je zadopatrové [ŋ], tj. nevyslovujeme g.
ph čteme jako české f.
rh je neznělá varianta r.
si před samohláskami čteme jako české š.
th čteme jako anglické neznělé th, foneticky [θ].

Samohlásky:
u čteme jako české i.
y v poslední slabice slova čteme jako české i, jinak [ə].
w je samohláska, čteme jako české u.
Samohlásky mohou být dlouhé nebo krátké, přičemž existují pravidla určující délku. V místech, kde tato pravidla nefungují, se užívá vokáň â, ê, î, ô, û, ŵ, ŷ pro označení délky, a řidčeji zpětná čárka à, è, ì, ò, ù, ỳ, ẁ naopak pro označení krátkosti samohlásky.
Přízvuk je pohyblivý, a někdy (zřídka) je vyznačen čárkou á, é, í, ó, ú, ẃ, ý.