Doprava v tatarské metropoli

Populace Kazaně koncem sedmdesátých let překročila hranici jednoho milionu, což podle sovětských pravidel znamenalo, že ve městě je možné plánovat výstavbu metra. Plánování probíhalo během osmdesátých let a nebylo zastaveno ani krizí let devadesátých, zejména díky široké autonomii, které se tehdy Tatarstán těšil. Samotná stavba začala koncem devadesátých let a první (zatím jediná) linka je v provozu od roku 2005. Metro je relativně nové, ale jeho stanice působí poněkud ponurým dojmem. Obrázky z metra nemůžu bohužel nabídnout, neboť fotografování je zakázáno a v čase mé cesty bylo na peronech vždy dost oficiálně vyhlížejících osob.





V souladu s ruskými zvyklostmi došlo i v Kazani v posledních deseti letech k drastické redukci tramvajových tratí. Z původních více než dvaceti linek zůstávají čtyři. Tento počet by se už neměl snižovat. Trať linky 19 je momentálně modernizována a do budoucna se počítá se stavbou nové krátké trati mezi Prospektem Pobedy a Boriskovem. To samozřejmě neznamená, že dnes existující trati jsou v dobré kondici — opak je pravdou, jak uvidíte níže.





V nejlepším technickém stavu jsou paradoxně historické vagony vystavené na Petrohradské ulici u stanice metra Sukonnaja sloboda. Koňka začala v Kazani jezdit v roce 1875 (tedy stejně jako v Praze) a elektrické tramvaje se objevily v roce 1899 (stejně jako v Moskvě a o osm let dříve, než v Petrohradě). Na levém snímku je vůz typu Ch (vyráběný v letech 1927-1941), uprostřed patrový vůz koňky a vpravo předrevoluční vůz belgické provenience vyrobený firmou Nivelles.





Vozy LM-99 na Tukajově náměstí (vlevo) a u Kolchozního trhu. Na Tukajově náměstí již dnes tramvaje neuvidíte, provoz byl ukončen v červenci tohoto roku (fotografie je z počátku května).





Interiér a exteriér vozu typu KTM-8 ilustruje technický stav místních tramvají. Dvojice těchto vozů zajišťuje dopravu na krátké lince 7 spojující nádraží s přístavištěm. Rychlost zřídka překročí 30 km/h a i tak je jízda tramvaje ohlušující, jak pro cestující, tak i pro kolemjdoucí.





Pozůstatky smyčky v Karimově a Nasyriho ulicích. Troleje zde již nevisí, kvalita traťového svršku se ale příliš neliší od stále pojížděných tratí.





Vlevo trať v ulici Gabdully Tukaja, vpravo potom nádražní budova sloužící pro odbavení příměstských cestujících. V Rusku je obvyklé, že pokladny pro mezinárodní, dálkové a příměstské spoje jsou na různých místech. V Kazani jsou dokonce dvě nezávislé budovy.