pátek 22. července 2011

Příčiny a mechanismy konspiračního myšlení


Na blogu Massive Error se nedávno objevil zajímavý článek o konspiračních teoriích, a jak už to bývá, rozvinula se poměrně bouřlivá diskuse mimo jiné o příčinách konspiračního myšlení.
Téma konspiračních teorií je populární v kruzích skeptiků a můj prozatím jediný článek o konspiracích patří na tomto blogu nejpopulárnějším. Možná tak stojí za to se k tématu čas od času vrátit.

Oč víc se o konspiračních teoriích mluví, o to hůře je možná celá kategorie vymezená. Podle užitého slova by se dalo očekávat, že rozhodujícím poznávacím znamením bude přítomnost nějaké konspirace, tedy tajného spolčení skupiny lidí za určitým, obvykle hanebným, účelem. Ale nikdo nemluví jako o konspiračních teoreticích o těch, kdo hlásají, že Světové obchodní centrum bylo zničeno zásluhou spolčení islámských fanatiků z Al-Káidy a nikdo nemluví o konspiračních teoriích v souvislosti s vraždou Caesarovou. Zdá se spíš, že konspirační teorie souvisí s konspiracemi pouze volně, a že fráze ve skutečnosti označuje pouze ty teorie, které jsou jistým způsobem chybné a zároveň kontroverzní. Posuzování chybnosti, kterému jsem věnoval výše odkazovaný článek, samozřejmě není prosté a jednoznačné, a kritérium kontroverznosti nás posouvá nebezpečně blízko hranici mezi racionální debatou a propagandou; až se vkrádá na mysl otázka, zda „konspirační teoretik“ je vůbec něčím víc, než pouhou nálepkou pro jednoduchou diskreditaci určitého typu diskusních oponentů, bez nutnosti se blíže zabývat jejich argumenty. Na druhou stranu je ale těžké ignorovat nápadnou podobnost jisté třídy bludů, od blouznění o židovské snaze o světovládu až po spekulace o pravosti přistání na Měsíci. Nechť tedy „konspirační teorie“ v tomto textu znamená to, co obvykle znamená: vysvětlování nějaké skutečnosti zahrnující konspiraci, které zároveň nese punc senzačnosti či odporu vůči „oficiální“ (tj. široce přijímané a pravděpodobně správné) teorii. Je vhodné mít na paměti, že toto vymezení není nijak ostré, a budu se snažit argumentovat, že může existovat několik různých druhů kospiračního myšlení, jejichž podobnost je pouze povrchní.

Dále upozorňuji na fakt, že následující analýza je hrubě spekulativní a může snadno opomíjet důležité skutečnosti. Při diskutování podobných problémů je velmi snadné podlehnout zdání, že navržená hypotéza musí být pravdivá, protože nás nenapadá nic jiného; složité jevy, mezi které lidské myšlení jednoznačně patří, přitom mívají spoustu alternativních úhlů pohledu a možných vysvětlení, jež je lehké přehlédnout. Jediná jistá obrana proti takové chybě je vyhnout se spekulacím vůbec; jelikož tak daleko jít nechci, jsem povinen přidat aspoň toto varování.

Obvykle je konspirační myšlení spojováno s paranoiou, tedy s bludnými představami konspiracionisty o pronásledování své osoby, často spojenými s iluzí vlastní důležitosti. Ačkoli paranoici nepochybně trpí konspiračními bludy, můžeme takto vysvětlit jen malou část populárních konspiračních teorií; množina lidí splňujících kritéria pro diagnózu duševní choroby se svým počtem zdaleka nevyrovná zástupům konspiračních teoretiků všeho druhu. Hlavně je ale toto vysvětlení neuspokojivé z jiného důvodu. Paranoia je (pokud je vůbec uznávána jako svébytná choroba) diagnostikována částečně na základě konspiračních představ, a její příčiny a mechanismus nejsou o nic méně průhledné, než příčiny a mechanismy konspiračních teorií samotných [*]. Říct, že konspirační myšlení je důsledkem paranoie, nepěkně zavání kruhovým argumentem.

Koneckonců, je stěží překvapivé, že blázni věří bláznivým věcem. Vysvětlení spíš zaslouží případy, kdy jinak zcela rozumní lidé věří bláznivým věcem. Budu tedy předpokládat, že náš modelový konspirační teoretik si je vědom zákonitostí logiky, je schopen chápat argumenty jiných, má dostatečnou inteligenci a vzdělání a ve všech jiných představitelných ohledech je způsobilý racionálního přístupu k faktům. Přesto věří v konspirační teorii, pravděpodobně na základě relativně izolované chyby v úsudku. (Předpoklad izolovanosti chyby je idealizace, ale idealizace a zjednodušení jsou cenou, již je třeba platit, chceme-li jakýkoli jev analyzovat. Je snadné ríct, že konspirační teoretik je prostě „iracionální“; informace v takovém výroku ale mnoho obsaženo není.) Jaké chyby v úsudku tedy připadají v úvahu?

Míru důvěry v různé hypotézy a teorie je výhodné popisovat pomocí subjektivní (Bayesovské) pravděpodobnosti. V tomto přístupu má každý výrok V přiřazenou určitou pravděpodobnost P(V), a v každém okamžiku, kdy se setkáme s novou relevantní informací I, hodnota P(V) se změní. Děje se tak přesně daným způsobem: Uvážíme, jak by bylo pravděpodobné, že bychom se dobrali informace I, je-li V pravda (tato hodnota je standardně zapisována P(I|V)), jak by naopak bylo pravděpodobné dovědět se I, pokud by V neplatilo (tedy P(I|¬V)), a dosadíme do Bayesova vzorce



Veličina P'(V) na levé straně je nová, tzv. aposteriorní, pravděpodobnost výroku V. Toto P' je vyšší než stará (neboli apriorní) pravděpodobnost P, pokud je P(I|V) > P(I|¬V), tedy pokud je pravděpodobnější informaci I obdržet, když V platí, než v opačném případě. Za těchto okolností je možné I považovat za doklad, nebo chcete-li evidenci, pro pravdivost výroku V.

Bayesovský přístup je pouhou idealizací reálného lidského myšlení a existuje dost důvodů, proč se ani ti nejracionálnější smrtelníci nemohou stát ideálními vykonavateli popsaného algoritmu — nejsilnější je zřejmě ten, že důsledné sledování vytyčené idealizace by vyžadovalo nekonečně velkou výpočetní kapacitu. Je také pravda, že lidé se odchylují od Bayesovského ideálu dosti drasticky i v případech, kdy příslušné výpočty pohodlně leží v rámci běžných lidských schopností; pro příklady můžete prolistovat zdejší příspěvky z rubriky pravděpodobnost. Na druhé straně máme dost důvodů se domnívat, že bayesiánství je správnou idealizací racionality; když už nic jiného, tak čím více se odchýlíte od tohoto ideálu, tím snáze je vás možné ošidit.

Hrubé nerespektování základních pravidel zacházení s evidencí je živnou půdou pro konspirační teorie. Eliezer Yudkowsky cituje z Hastieho a Dawesovy knihy Rational choice in an uncertain world tuto ilustrativní pasáž:

Dodatečné šroubování evidence na hypotézu bylo součástí nejpolitováníhodnější kapitoly v historii Spojených států: internování japonských Američanů na počátku Druhé světové války. Když kalifornský guvernér Earl Warren svědčil v San Franciscu 21. února 1942 před komisí kongresu, dotazující poukázal na to, že doposud nedošlo k žádným sabotážím nebo jiným druhům špionáže ze strany japonských Američanů. Warren odpověděl: „Zastávám pohled, že tato absence [podvratné činnosti] je nejhrozivější příznak v celé naší situaci. Přesvědčuje mě to snad víc než cokoli jiného, že sabotáže, které nás čekají, a aktivity páté kolony, jsou načasovány přesně tak, jako byl načasován Pearl Harbor... Věřím, že jsme pouze ukolébáváni ve falešném pocitu bezpečí.“

Warren tedy zřejmě považoval absenci viditelné aktivity konspirujících sabotérů za příznak jejich existence. To je ale chyba; ať už je pravděpodobnost absence sabotáží za předpokladu existence sabotérů jakkoli vysoká, je vždy nižší, než pravděpodobnost absence sabotáží za předpokladu, že žádní sabotéři nejsou; ta je samozřejmě rovna jistotě. Absence sabotáží je tak vždy dokladem pro neexistenci sabotérů a nikdy naopak. Slabým dokladem možná, věříme-li v prohnanost sabotérů a jejich odhodlání zaútočit později, dokladem, který můžeme třeba i ignorovat, ale který nemůžeme interpretovat opačně, jako příznak existence sabotérů. Jestliže považujeme nějaký jev za projev určité konspirace, a jeho absenci za projev téže konspirace, nezacházíme se svými informacemi správně.

Konspirační teoretik ale nemusí zahodit celý Bayesův vzorec, aby mohl své oblíbené hypotéze přiřadit vysokou pravděpodobnost. Existuje cesta, jak konspirační teorii ubránit před jakýmikoli fakty, a zároveň si zachovat zdání racionality. Stačí vhodně poladit apriorní pravděpodobnosti.

Apriornost pravděpodobnosti je pojem relativní: většina apriorních pravděpodobností je zároveň aposteriorní pravděpodobností nějakého dřívějšího pozorování. I když jsou vesměs apriorní pravděpodobnosti ovlivněny všemi dříve sebranými fakty, některý z faktů musel být poznán jako první. K jeho zahrnutí do výpočtu pravděpodobnosti relevantních hypotéz ale stále potřebujeme nějaké apriorní pravděpodobnosti, jejichž apriornost v tomto případě znamená úplnou nepodmíněnost. Panuje názor, že tyto fundamentálně apriorní pravděpodobnosti by měly být specifickým způsobem úměrné složitosti hypotézy — čím složitější, tím nepravděpodobnější [*] — ale složitost hypotézy se ne vždy snadno měří, a tak jsou apriorní pravděpodobnosti často cucány z prstu.

Může se tak stát, že náš modelový konspiracionista přiřadí své teorii apriorní pravděpodobnost velmi blízkou jedné. V ideálním světě by to nebyl problém; je-li hypotéza nepravdivá, mohli bychom nashromáždit dost dokladů hovořících proti ní, a i když třeba každý srazí pravděpodobnost jenom o kousíček, je jen otázka času, než jich nasbíráme dost ke sražení konspiracionistovy subjektivní pravděpodobnosti pod 0,5 (nebo 0,1, nebo 0,01, nebo kolik jen považujeme za nutné). V reálném světě je shromažďování dokladů pracné, a když konspiracionista začne s P(konspirace) = 0,999999%, je prakticky v bezpečí. Ještě extrémnější by byl případ, kdyby P(konspirace) byla rovna přesně 1; v takovém případě žádná nová informace s pravděpodobností nepohne ani o píď [*].

Konspiracionista by možná nezněl moc důvěryhodně, kdyby přiznal, že vyšel z jednotkové apriorní pravděpodobnosti, neboť to není nic jiného, než přiznat, že žádný argument nehne s jeho předsudkem. Nicméně na kvantifikaci pravděpodobností zřídkakdy přijde řeč, a tak tato chyba může stát za mnohými konspiračními teoriemi (stejně jako za mnohými nekonspiračními teoriemi, ale omezme se protentokrát na konspirace). Zbývá vysvětlit, odkud se taková zjevně nerozumná volba apriorní pravděpodobnosti bere: člověk, když se poprvé setká s tvrzením, o kterém nic neví, spíš tíhne k váhavosti, než k šestidevítkové jistotě. Jedna z možností je, že konspirace „dává smysl“ a vypadá jako očividná pravda, zhruba něco ve stylu očividnosti faktu, že 1+1=2. Teoreticky to možnost je, a nechám na čtenáři aby posoudil, jak často k něčemu takovému může dojít.

Je zde ale i jiná možnost, kterou považuji za statisticky významější: Nerozumně vysoká apriorní pravděpodobnost nemusí být přiřazena konspiraci samotné, ale nějaké jiné domněnce, která pak konspiraci zprostředkovaně implikuje. Předsudečná domněnka — vezměme třeba přesvědčení, že Židé jsou zločinci — může vyvěrat z ideové indoktrinace, tradice, důvěry v autoritu či čehokoli jiného, a nemusí mít přitom žádné konspirační rysy (Židé mohou být zločinci, aniž by k tomu potřebovali konspirovat). Když je tato domněnka nepravdivá, dá se očekávat, že později získané informace budou mluvit v její neprospěch; v našem ilustrativním případě budou třeba oficiální statistiky ukazovat, že Židé páchají přibližně stejně zločinů jako Nežidé. Žádnou informaci ale není nutné akceptovat tak, jak je podána; vždy existuje možnost, že tato informace je nepravdivá. Konflikt mezi doposud zastávaným názorem a přijímanými informacemi snižuje důvěryhodnost obou, a je jen otázkou poměru apriorních pravděpodobností, která důvěryhodnost se jako první dostatečně přiblíží nule. Je-li předsudek dostatečně pevný, vyjde z tohoto soutěžení vítězně, zatímco „oficiální zdroje“ konfliktních informací budou považovány za systematicky lživé. Odtud je ke konspirační teorii jen krátký krok, a je to krok navýsost racionální: jak přirozeněji vysvětlit, že všechny oficiální zdroje tají zločiny Židů, než že Židé a jejich posluhovači je všechny ovládají?

Důvěra v konspirační teorie nemusí vyvěrat jen ze špatné kalibrace apriorních pravděpodobností. Další potenciální skrýší pro chybu jsou podmíněné pravděpodobnosti P(I|V) a P(I|¬V), jejichž vzájemný poměr určuje, zda I svědčí ve prospěch nebo naopak neprospěch výroku (nebo teorie) V. Tento typ chyby se rozpadá na dva podtypy: nadhodnocování P(známá fakta|konspirace) a podhodnocování P(známá fakta|žádná konspirace). Protože lidé neuvažují o pravděpodobnostech nahlas, můžeme občas určitému chování přiřadit více různých pravděpodobnostních popisů, jak bude vidět u mechanismů navržených v následujících odstavcích [*].

Apofenie a pareidolie jsou názvy pro psychologické jevy spočívající ve vidění smysluplných struktur v náhodných datech. Příkladem jsou vidění Panny Marie v rozříznutém jablku nebo zkaženém sendviči, nápisu Alláh v oblacích, tváře na Marsu, dokonce Ježíše na břichu labradora. Pareidolie využívá (nebo snad zneužívá?) Rorschachův test. Schopnost rozpoznávat komplikované struktury a přiřazovat k nim význam je velmi důležitá součást lidské inteligence. Speciálně to platí pro rozeznávání tváří a jejich výrazů, snad proto jsou tváře nejčastějším objektem pareidolických vidění. Význam jsme ale schopni slyšet v náhodných zvucích nebo hledat v náhodných událostech, a zejména tento poslední druh apofenie hraje roli v konspiračním myšlení. Třeba jeden den v novinách vyjde článek o slavných atentátech, a den potom je spáchán atentát na premiéra. Reakce konspiracionisty pak zní „to nemůže být náhoda, noviny o všem věděly předem“. Taková reakce může vycházet z podcenění pravděpodobnosti, s jakou k podobným shodám náhod může dojít — párkrát do roka se takové články v novinách objevují, a tak šance, že k tomu dojde den před skutečným atentátem není nijak astronomicky malá (a asi je větší, než pravděpodobnost, že někdo zasvěcený takto nepřímo své znalosti zveřejní).

Vedle schopnosti rozpoznávat struktury a pravidelnosti je také užitečné umět poznat, o co druzí lidé usilují. Vědomé činy lidí zpravidla sledují nějaký záměr. Držet své záměry v tajnosti je často výhodná strategie, zejména jedná-li se o záměry sobecké; stejně tak se hodí schopnost odhalovat tajné záměry ostatních. Není proto divu, že máme nutkání ptát se po účelech a cílech lidských činů; kdo to nedělá, je snadnou obětí pro podrazáky všeho druhu. Nutkání se ale neomezuje jen na lidské činy; teleologický [*] pud si usurpuje právo posuzovat veškeré přírodní procesy a někdy i předměty: mluvíme tak o účelech evolučních adaptací, ptáme se po smyslu života, někteří dokonce nacházejí zálibu v otázce, proč vůbec něco je, když by také nemuselo být nic — pravděpodobně s nadějí, že najdou účel samotné existence.

Záměr nemůže existovat bez svého nositele. Hledání záměru za přírodními procesy, jako jsou zemětřesení nebo fáze měsíce, může vést k buď k postulování jednoho či více bohů, nebo k hledání viníka mezi lidmi. V dřívějších dobách se obě verze prolínaly, poněvadž bylo nepředstavitelné, aby člověk způsobil zemětřesení bez pomoci nadpřirozených sil; dnes si bláznivější konspiracionisté vystačí třeba s projektem HAARP.
Zatvrzelý hledač záměru, který přitom nevěří v boha, je ve spoustě situací odsouzen k přijetí konspiračního vysvětlení, protože všechny nekonspirační teorie jsou od počátku vyloučeny jako záměruprosté. Tento mechanismus je tak speciálním případem výše diskutované chyby ve volbě apriorních pravděpodobností; v tomto případě se ale nejedná o přemrštěnou víru v jednu konkrétní hypotézu, jako spíš o systematickou preferenci určitého typu hypotéz.

Chyba v analýze pravděpodobností je jednou z možných příčin konspiracionismu, nikoli však jedinou. Část svých názorů totiž zastáváme bez ohledu na podpůrné argumenty a jejich pravděpodobnosti. Jsou názory, jejichž rolí není informovat své nositele o stavu světa, ale naopak informovat svět o stavu svého nositele. Tyto názory slouží signalizaci.

Asi každý už někdy slyšel argument začínající slovy „nejsem rasista, ale...“ Spojka ale samozřejmě dává poznat, že bude následovat něco, z čeho by se dalo ususzovat na řečníkův rasismus — a skutečně, zpravidla zazní názor velmi rasistický. Proč tedy řečník uvádí svůj projev slovy „nejsem rasista“? Zjevně proto, že rasismus je momentálně v nemilosti a stát se známým rasistou je mizerná investice do osobní pověsti a cti. I když člověk může o svém rasismu lhát, lež přináší hrozbu prořeknutí se a lidé jsou špatnými lháři. Snažší je skutečně věřit, že nejsem rasista, ať už o černoších smýšlím jakkoli.

Názory nemusí sloužit pouze k signalizaci konformity s celospolečenskými trendy. Adresátem signalizace může být menší skupina identifikující se právě svými názory, které mohou být v rozporu s názory většiny. Samotný odpor proti konformitě je jedním z názorů, se kterým se řada lidí identifikuje. Projevy pak mohou zahrnovat (vedle provokujícího odívání, alternativního životního stylu a specifického hudebního vkusu) i víru v některé konspirační teorie, pouze z toho důvodu, že se jedná o teorie popírající oficiální verzi ležící mimo mainstreamové přesvědčení zastávané establishmentem [*].

Testování
Navrhl jsem několik mechanismů kandidujících na částečné vysvětlení konspiracionismu. Když se navrhují hypotézy, sluší se dodat, jaké důsledky z nich plynou, aby mezi nimi bylo možno rozhodovat na základě faktů a oddělit pravdivé zrno od falešných plev. Zhodnocení toho, jaké procento konspiracionistů naplňuje předpovědi tu uvedených hypotéz, ponechám již na čtenářích.

  1. Začnu od paranoie, ačkoli, jak jsem již podotkl, vysvětlení pomocí paranoie je příliš vágní a možná i částečně cyklické. Nicméně z asociace s paranoiou plyne přinejmenším to, že konspirační teoretici by se měli zajímat o konspirace, jejichž jsou sami prominentní obětí, a naopak odmítat, nebo aspoň ignorovat, ty konspirace, v nichž jejich osoba nehraje žádnou významnou roli.
  2. Pak je tu případ přehnané jistoty, se kterou se věří nějakému předsudku. Iracionalita zde leží mimo vlastní víru v konspiraci a konspirační teorie funguje jako jednorázové vysvětlení neshody mezi přesvědčením a fakty. Dá čekat, že zastánce této teorie bude věřit pouze v jednu nebo dvě konspirace a bude naopak odmítat ty, které s jeho předsudkem nemají nic společného. Měl by být i ochoten uznat, že konspirační vysvětlení jsou a priori nepravděpodobná.
  3. Vysvětlení pomocí pareidolie a podcenění náhody implikuje, že konspiracionista by měl věřit i nekonspiračním argumentům typu „to nemůže být náhoda“, klást přehnanou váhu na náhodná sdělení a případně věřit v takové věci, jako je biblický kód nebo Nostradamova proroctví. Klasické varianty pareidolie typu Ježíše v melounu by byly dalším indikátorem. Preference pro konspirační teorie by měla být spíš obecná, ne tedy vázána na jednu konkrétní konspiraci jako v předchozím případě.
  4. Víra v konspirace spojená s hledáním účelu může mít podobné příznaky jako předchozí mechanismus. I zde lze očekávat obecnou preferenci pro konspirační vysvětlení. Zahrnuje-li ovšem oficiální vysvětlení vědomé účelné jednání, dá se zde očekávat jeho akceptování. Teleologický pud tak nemůže vysvětlovat například víru v nějakou z neoficiálních konspiračních teorií o útoku na Světové obchodní centrum, protože oficiální verze taktéž zahrnuje konspiraci.
  5. A nakonec zbývá signalizace nekonformity. Tato hypotéza předvídá, že náš konspiracionista bude splňovat v mnoha ohledech rysy nekonformisty: bude často negativně mluvit o mainstreamové kultuře, vyznávat alternativní životní styl, označovat ty, kdo věří oficiálním teoriím, za ovce a podobně.


38 komentářů:

  1. Dobře a důkladně napsáno. Nabídnu jen pár postřehů jako doplnění. Je třeba rozlišovat čistou paranoiu a paranoidní schizofrenii. Paranoidní schizofrenie se objevuje obvykle v adolescenci a bludy s ní spojené jsou obvykle hodně "barvité" a pro normální lidi těžko uvěřitelné. Už jsem někde napsal, že nauku a chování Vesmírných lidí lze považovat za celkem typický klinický obraz tohoto onemocnění. Klasická paranoia se objevuje později, není spjata s halucinacemi a bývá podstatně přízemnější ("soused mě chce zabít", "žena mě podvádí"...) Myslím, že většina stoupenců konspiračních teorií sem nespadá (ale možná jejich tvůrci, těžko říct - geneze konspirační teorie stejně jako geneze pověsti je obvykle špatně vystpovatelná), ale mohou mít určité osobnostní předpoklady ve smyslu větší či menší paranoidní poruchy osobnosti - skoro si myslím, že se to týká všech propagátorů konspiračních teorií - všimněme si, že do posledního splňují například diagnostické kritérium chronického kverulantví.
    V této souvislosti poukážu na jeden zajímavý postřeh vysledovaný osobně: Kverulanty nelze přesvědčit, ale jsou lidé, kteří věří v konspirační teorii, protože si prostě nezjistili příslušná fakta a v konfrontaci s nimi jsou schopni názor změnit. Toho jsem byl svědkem u osoby mně blízké, která věřila v pravost Protokolů sionských mudrců, ale která po mém přesvědčivém výkladu problematiky od této víry upustila ;-)
    Lidé prostě nejsou vědci a neumějí vždy správně vyhodnocovat informace, ale jen část z nich si upravuje realitu ve smyslu klasických konspiračních teoretiků. Osobně bych možná navrhl upřesnění definice, kdy bych za konspiračnímu teoretikovi přiřkl jako nutnou podmínku aktivní propagaci svého přesvědčení spojenou s neschopností nechat se přesvědčit jakoukoli argumentací. Tak nějak...

    Ta "signalizace nekonformity" je báječný postřeh! Je to totiž podobné jako u konverze k jakékoli kolektivní víře. Člověk potřebuje "někam patřit", být součástí něčeho, co považuje za smysluplné. Pokud je zrovnav nějakém vakuu a setká se s lidmi, s nimiž je mu fajn, a kteří sdílejí nějaký pohled na svět, zbaští jej i s chlupama.

    Trochu mi zde chybí psychologický motiv propagandy. Když jsem shlédl film Zeitgeist - the movie, musel jsem uznat, že je to sice snůška polopravd a nesmyslů, ale zatraceně působivá pro někoho, kdo se v problematice neorientuje a nepěstuje kritické myšlení. Prostě reklamní aspekt celé věci.

    Ještě je možné zmínit religionistický pohled na věc, kdy budeme konspirační teorie pokládat za novodobou mytologii. Zde je třeba říci, že když o něčem lidově řekneme, že je to mýtus, evokuje nám to automaticky spojení "nepravdivý příběh". Ale mýtus je chápán jako nepravdivý příběh až ve chvíli, kdy přestává být mýtem a stává se historkou. Mýtus se naopak vyznačuje tím, že - dokud je živý - je pokládán za neproblematicky a samozřejmě pravdivý. Takže skutečným živým mýtem není kterýkoli ze slavných řeckých příběhů o bozích, ale třeba mýtus o Teslovi (samozřejmě jen pro ty, kteří tomu věří).
    O tom píši (mnohem méně precizně a více metaforicky, ale takový jsem já...) zde:
    http://kojot.name/890494-mimozemstane-konspirace-a-prozreni-gnosticky-mytus-nasi-doby.php

    Také bych zmínil společenské příčiny, tedy, řekněme, sociologické hledisko: Lidé mají často pocit, že nemají na věci žádný vliv, stav společnosti je neuspokojuje či dokonce znechucuje, mají strach z budoucnosti, jsou bombardováni zprávami produkovanými infotainmentem, necítí se v bezpečí... To pak snadno mohou dospět k potřebě najít někoho, "kdo za to může", nějaké spiklence, viníky. Zde by měly konspirační teorie a třeba rasismus a xenofobie společný kořen.

    Myslím, že ani takto není celé téma ani zdaleka vyčerpáno a jsem zvědav, jestli se k tomu někdo další vyjádří. Osobně si myslím, že téma konspiračních teorií není jen nějakou bizarností, ale důkladného studia hodným společenským fenoménem.

    OdpovědětVymazat
  2. Jo, ještě jedna technická připomínka. Slovo "žid" znamená vyznavač judaismu. V teoriích o židovském spiknutí jde ale spíše o národnostní hledisko, takže by bylo asi správnější psát v této souvislosti o "Židech", respektive "Nežidech", tedy s velkým počátečním písmenem.

    OdpovědětVymazat
  3. Čekal jsem to a už je to tady!
    http://truthfrequencynews.com/?p=6853

    OdpovědětVymazat
  4. A ještě tady:
    http://aangirfan.blogspot.com/2011/07/norway-attacks-suspect-anders-breivik.html

    A jestli ten magor byl fakt zednář, což je samozřejmě klidně možné... Ach Bože, to zas bude keců kolem toho :-/ Myslím, že zdenáři by měli asi začít aplikovat na kandidáty nějaké psychotesty, aby odhalili suspektní psychopaty.

    OdpovědětVymazat
  5. Kojot: Díky za komentář. Motiv propagandy jsem nediskutoval, protože nevidím žádný mechanismus, který by propagandu poutal zrovna ke konspiracím.

    Významového rozdílu ve velikosti Ž u žŽidů jsem si vědom. Vycházel jsem z toho, že antisemitismus byl klasicky spíš náboženským než nacionalistickým předsudkem, etnicky definovaný antisemitismus se stal dominantním až s nacismem.

    Co je zač ta stránka "truthfrequencynews"?

    OdpovědětVymazat
  6. Ohledně židů/Židů - nacionalistický či spíše rasový předsudek je mnohem starší - http://cs.wikipedia.org/wiki/Antisemitismus#Po.C4.8D.C3.A1tky - ale podstatnější je, že hovoříme-li v této souvislosti v intencích konspiračních teorií, je judaismus zcela na okraji. Autoři konspiračních teorií o židovském spiknutí, Protokoly počínaje, mají jednoznačně na mysli Židy. O náboženství zde vůbec nejde řeč.

    Jinak co jsou ty stránky, na které zde odkazuji, zač, fakt nevím. Prostě jsemse jen mrknul, jestli už den po tom neštěstí bude celá záležitost konspiračními teoretiky uchopena. Byla...

    Ano, prpaganda není pochopitelně poutána konkrétně ke konspiracím, ale jako nástroj bývá konspiračními teoretiky používána a přemýšlíme-li o tom, proč lidé těmto věcem podléhají, je asi vhodné ji vzít v potaz.

    OdpovědětVymazat
  7. Osobně jsem přesvědčen, že ta proklínaná a politicky nekorektní internace zachránila řadě Japanoameričanů život. Oni jednak mohli být vydíratelní přes hrozbu rodinám v Japonsku (v japonské kultuře stojí rodina na hodnotovém žebříčku podstatně výš než v euroamerické), jednak mohli být postupně zpravodajsky vytěžováni požadvky na bezvýznamně vypadající informace (nicméně pro zpravodajské služby může mít hodnotu i fakt, že událost popsaná v novinách se reálně stala a nebyla cílenou desinformací dodanou novinám tajnou službou) a po jejich zapletení "přitlačeni ke zdi". Tajné služby mají na takové získávání nedobrovolných agentů dosti účinná schémata, propracovaná moderními psychology. Nakonec by se alespoň někteří z nich zapletli tak, že by skončili na elektrickém křesle nebo na injekci, v plynové komoře atd. Někteří etničtí Němci se právě tak zapletli a právě tak i skončili.

    OdpovědětVymazat
  8. Kojot: Fajn, zvětšil jsem Ž na všech odpovídajících místech. (Protokoly jsem nečetl a domníval jsem se, že v nich je židovství definováno především nábožensky.)

    A.S.Pergill: Může být pravda, nicméně to nemění nic na tom, že citovaný argument je chybný.

    OdpovědětVymazat
  9. Přidávám dvě perličky z různých soudků. Jednak už i v češtině pěkná ukázka začleňování aktuální zprávy do konspiračního myšlení:
    http://orgo-net.blogspot.com/2011/07/dalsi-znameni-falesneho-teroru-v-norsku.html

    A pak lahůdku (nejen) pro fyziky:
    http://www.osud.cz/od-drtiveho-dopadu-po-elenina-cesta-ktera-brzy-skonci
    Všimněme si závěru: Nebezpečí lze odvrátit zapojením se do "duchovních činností, které efektivně tvoří ochranné pole kolem planet Země" - tudíž až se nic nestane, budou si moci tito postižení říci: "Jsme to my ale pašáci, zachránili jsme Zemi před kosmickou katastrofou!"

    OdpovědětVymazat
  10. To Hynek Bíla: Pokud se týká té argumentace kolem absence sabotáží - Tento jev se dal vysvětlit v podstatě třemi způsoby:
    1. Žádní neloajální US občané japonského původu neexistují
    2. Takoví občané existují, ale zatím si nikdo z nich netroufl na nějakou akci
    3. Takoví občané existují, ale vedení ilegální projaponské organizace je má tak pevně v rukou, že si na samostatnou akci nikdo z nich netroufl
    Bod 1 se dá prakticky vyloučit na základě analogie v chování etnických Japonců v jiných zemích, i na základě analogie v chování etnických Němců. Z následujících bodů je důležitá ta trojka, protože ta by znamenala větší průšvih. Házet to do nějakých vzorečků nemá smysl, protože dílčí P jednoduše neznáme a jakýkoli, sebeexaktnější, výpočet nebude nic jiného než garbage in - garbage out.

    Prostě ten výše uvedený vzoreček je z hlediska praxe pitomost. Lidské hodnocení ještě počítá s vážností následků a málo pravděpodobná eventualita s vážnými nebo dokonce fatálními následky má vyšší celkové skóre než pravděpodobná eventualita s bagatelními následky. Nehledě k tomu, že exaktní hodnoty dílčích pravděpodobností jsou zpravidla natolik neznámé, že lítají někde mezi setinami a stonásobky nějaké střední hodnoty.

    A možná ještě něco: Velitel obležené pevnosti, který nechá motat se neznámé vandráky kolem jediné studny, sice prokáže, že není paranoidní, ale zároveň prokáže neschopnost zastávat svou funkci. Bez ohledu na to, jak málo je pravděpodobné, že některý z nich má u sebe jed, nebo jiný prostředek na vyřazení toho vodního zdroje.

    OdpovědětVymazat
  11. Ještě k tomu ABB. Na jiném webu jsem už včera konstatoval, že se brzy vyrojí konspirační teorie. Děkuji Kojotovi, že je zaznamenal. Já si dovolím na toto téma citovat tři věci:

    1. Mládežníci na ostrově měli krátce před útokem politické školení na téma, jak teroristický stát Izrael zachází s nebohými Palestinci. Někteří se ještě nějaký čas po zahájení útoku domnívali, že je součástí tohoto politického školení. Přispělo to k počátečnímu zmatku a patrně i k vysokému počtu mrtvých. Že by boží mlejny?

    A vážněji:
    2. Nějaké dvě tři hodiny po útoku ABB měl ostrov navštívit norský premiér. Jak to, že na ostrově nebyli předem agenti nějaké norské obdoby BIS nebo jiné podobné organizace. Zejména podivné je to v konfrontaci s tím, jak obvykle takové přesuny papalášů bývají zajišťovány.
    3. Do televize se dostal záběr z policejního vrtulníku, jak ABB v klidu obchází zraněné oběti a uděluje jim "ránu z milosti". Jak to, že policejní vrtulník nijak nezasáhl? Byl snad vydán přísný rozkaz chytit ABB živého doslova za každou cenu?

    OdpovědětVymazat
  12. Skutečně velmi dobře sepsáno, jakkoliv nepovažuji pohrdání konspiračními teoriemi automaticky za důkaz zdravého rozumu (v případě konspiračních teorií i jejich odmítání hraje podle mě zásadní roli potvrzení toho, že má představa o světě je platná).

    Jenom dvě poznámky:
    Termín "konspirační" je v naprosté většině případů používán jako synonymum pro teorie prostě neoficiální (a mám pocit, že je tomu tak i v případě tohoto textu). Myslím, že správnější by bylo označovat teorie za konspirační podle mechanismu jejich vzniku a reprodukce, jak o tom ostatně pojednává i výchozí text, a nikoliv na základě jejich vztahu k oficiálním (mainstreamovým) popisům událostí, o jejichž příčinách spekulují; to hledání příčin a účelu je myslím rovněž zcela zásadní.

    Při hodnocení konspiračních teorií je třeba brát do úvahy, že mnoho z nich reflektuje minulou zkušenost, kdy se původně jasná pravda ukázala jako lež (manipulace, propaganda) a teorie vysmívaná coby konspirační jako pravdivá, nebo alespoň pravdě bližší.

    Dokonce bych řekl, že konspirační teorie jsou svým způsobem známkou kritického myšlení (což ale samozřejmě nic nevypovídá o jejich pravdivosti).

    OdpovědětVymazat
  13. @A.S.Pergill: Ještě jednou, nepsal jsem, že internování nebylo oprávněné. Negativní hodnocení tohoto kroku (nejpolitováníhodnější kapitola v historii Spojených států) je součástí citátu, který jsem ponechal ve formě, v jaké jsem jej nalezl.

    Stejně tak máte pravdu v tom, že nízká pravděpodobnost může být při rozhodování přebita závažností následků, ale to je z hlediska mého tvrzení naprosto irelevantní. Tvrzení je, že absenci sabotáží nelze vnímat jako důkaz (evidenci) svědčící pro existenci sabotérů. Pokud absenci sabotáží interpretuji jako evidenci pro existenci sabotérů a stejně tak bych sabotáže interpretoval jako evidenci pro existenci sabotérů, dělám něco špatně. Nesouhlasíte s touto trivialitou?

    Ještě co se týká toho "garbage in, garbage out": Máte pravdu, že každý výstup je nanejvýš tak dobrý, jako jeho vstup. Váš argument v tomto kontextu ale vypadá tak, že pokud máte k dispozici pouze odhady vstupních parametrů, nemá cenu je nijak formálně analyzovat, a je lepší prostě odhadnout i výsledek. To může být pravda ve specifických situacích, ale nikoli obecně. Pokud nevěříte apriorním odhadům pravděpodobností, co vám dává důvěru v intuitivní odhad aposteriorní pravděpodobnosti?

    K tomu Breivikovi se fakt vyjadřovat nechci. Spekulace předtím, než je celá věc vyšetřena, jsou jenom zárodkem k pozdějším iracionálním soudům.

    OdpovědětVymazat
  14. @Tribun: Výslovně jsem uvedl, že termín "konspirační" v tomto textu používám ve významu, v jakém se běžně používá. Máte zřejmě pravdu, že to není úplně ideální, ale nechtělo se mi navíc bojovat s jazykovými zvyklostmi.

    Dále, jestliže udělám zkušenost, že původně jasná pravda (ve smyslu většinově uznávané teorie) se ukázala lží, je to důvod pro větší obezřetnost v přístupu k oficiálním teoriím, ale není to důvod k automatickému závěru, že oficiální teorie je špatně: většina jasných pravd jsou pořád pravdy. Ještě méně je to důvod k akceptování nějaké konkrétní z tisíců možných alternativních teorií.

    OdpovědětVymazat
  15. @Hynek Bíla: V zásadě souhlasím, jenom trvám na tom, že neoficiální teorie není apriori špatně a její studium je iracionální. Myslím, že všechny hypotézy by měly být zkoumány nezávisle na tom, zda jsou oficiální, či neoficiální.

    OdpovědětVymazat
  16. Chtěl jste zřejmě napsat racionální, ne iracionální.

    OdpovědětVymazat
  17. Hynku, jestliže uděláte zkušenost, že původně jasná pravda (ve smyslu většinově uznávané teorie) se ukázala lží, výrazně to snižuje apriorní pravděpodobnost pravdivosti všech dalších většinově uznávaných teorií. Neboli, pokud se po x letech zjišťuje, že teorie, které byly po těchto x let vládou a médii označeny jako konspirační (např. ta o Tonkinském incidentu, či ta o Katyňském masakru), konspiračními nebyly, pak se významně zvyšuje pravděpodobná pravdivost všech ostatních konspiračních teorií (např. té o 9/11, u níž už dle mého názoru existuje dostatek důkazů o tom, že skutečnou konspirační teorií je oficiální vládní verze).

    A ještě k Breivikovi - tam se zdá vše úplně jasné a transparentní, ale jen do toho okamžiku, kdy začnete podrobně zkoumat k Breivikovi se vztahující fotografický materiál, který se objevuje v médiích, a na němž se někdo pomocí Photoshopu opravdu vyřádil. Neveřejný proces také není v Norsku příliš obvyklá záležitost, i když tady by to mohlo být opravdu i moudré rozhodnutí soudce, který mu nechtěl dát možnost k exhibici.

    OdpovědětVymazat
  18. Pokud prokážete, že sovětské oficiální zdroje lhaly např. o Katyni, snižuje se výrazně důvěryhodnost sovětských oficiálních zdrojů a pravděpodobnost teorií podložených pouze a jen tvrzením sovětských oficiálních zdrojů. Pravděpodobnost ostatních oficiálních teorií se snižuje jen nepatrně. I když budete vycházet z toho, že všechny vlády lžou, když se jim to hodí, je velmi daleko k závěru, že každá oficiální teorie je lživá. Dost často se totiž vládě může vyplatit pravda. A většinou je to vládě jedno nebo na to nemá jednotný názor.

    Ad Breivik: Když teda chcete (vy nebo jiní) na tohle téma mermomocí zavádět řeč, mluvme pro jednou konkrétně a jasně. Napište, co a jak se podle vás skutečně stalo, jaké máte důvody si to myslet, u svých argumentů uveďte nakolik jim věříte (tedy pravděpodobnosti) a z jakých zdrojů získáváte fakta. Když si s tím dáte práci, dám si já práci s podobně detailní odpovědí (a třeba mě přesvědčíte, že máte pravdu). Skutečně ale nevidím smysl v odpovídání na vágní seznamy "podezřelých" okolností zjištěných podrobným zkoumáním materiálu "objevujícího se v médiích". U každé medializované události najdete spoustu "podezřelých" věcí.

    OdpovědětVymazat
  19. "Pokud absenci sabotáží interpretuji jako evidenci pro existenci sabotérů a stejně tak bych sabotáže interpretoval jako evidenci pro existenci sabotérů, dělám něco špatně."
    Absence sabotáží => možnost, že centrum sabotážníků má vše pod pevnou kontrolou
    => možnost, že sabotážníci neexistují (což je na základě citovaných analogií zanedbatelně pravděpodobné)
    => možnost, že existují, jsou neorganizovaní, ale zatím mají strach
    Přítomnost sabotáží => evidence existence "blbých sabotérů"

    Z toho plyne:
    1. absence a přítomnost sabotáží ukazují něco jiného (není to tedy "že je něco špatně")
    2. tomu kongresmanovi tam prostě chybí ty další eventuality (mimo silné centrum a ukázněné odbojáře) s tím, že je nutno se řídit podle té nejhorší, i konstatování, že přítomnost odhalitelných sabotérů by fakticky byla menším průšvihem
    3. ono prostě platilo, že absence sabotáži nic nedokazuje. Ten politik to řekl moc zkratkovitě, ale kdyby to řekl "vědecky", tak by asi leštil zkumavky na projektu Manhattan.

    OdpovědětVymazat
  20. ASP: Ten politik se dopustil stejne chyby v uvazovani jako konspiracni teoretikove (samozrejme je mozne, ze si to ve skutecnosti nemyslel a jen se o tom pokusil presvedcit ostatni).

    Tedy jako ilustrace konspirativniho mysleni mi to prijde dobre.

    OdpovědětVymazat
  21. Hynku,

    použití Baysovské statistiky tam, kde máte spolehlivé apriorní předpoklady a věrohodné testovací metody je naprosto v pořádku, pokud ji použijete v situaci, kdy 80 - 85 procent všech informací v médiích je skrytá či otevřená PR, reklama a propaganda (podloženo empirickými průzkumy), může Vám vyjít jen jeden výsledek: "Nevěř ničemu, co je ti předkládáno." A musíte použít spíše metody vyšetřovací (např. geniální metody inspektora Trachty).

    Na Breivika je ještě brzo, tam čekám velké turbulence, ta věc se technicky nemohla stát tak, jak je nám předkládáno. Ostatně i tam už první verze (muslimský atentátník), kterou na začátku takřka všichni šířili, neplatí.

    Říkejte si, co chcete, ale člověk, který v 21. století po všech těch lžích a manipulacích věří vládám a médiím, musí být dost zkušený konspirační teoretik...

    OdpovědětVymazat
  22. Stane, odkud vlastně vy berete informace, když ne z médií?

    OdpovědětVymazat
  23. Víte, Hynku, někdy se prostě stane, že informace z médií konfrontujete přímým prožitkem na místě. To se mi stalo například při válce v Jugoslávii. A pokud konfrontujete tuto osobní zkušenost a zjistíte, že hlavní velká světová média jsou ve své podstatě jednou z válčících stran, máte dobře nakročeno k tomu, aby se z Vás o pár let později stal zkušený "konspirační teoretik", který v případě politiky a ekonomiky odmítá používat Bayesovy geniální vzorce.

    A pak je tady zdravý selský rozum, který Vám rozbliká kontrolky v okamžiku, kdy například podle oficiální verze "vlastenečtí Saúdové, rozhořčení nad americkou vojenskou přítomností v jejich svaté zemi", vyhodí letadly, s kterými nikdy nelétali, do vzduchu dva mrakodrapy na Manhattanu, přitom samospádem spadne budova třetí, do níž nic nenarazilo, a světe, div se - napaden je Irák a Afghánistán. A všichni ti bratranci a strýčkové bin Ládína, údajného organizátora útoku, včetně saúdského velvyslance v USA, rodinného přítele G. Bushe st., v klidu a bez jakéhokoliv vyšetřování opustí Spojené státy. Nikoliv směrem Guantanámo, ale domů, do Saúdské Arábie.

    OdpovědětVymazat
  24. Pořád mi z toho není jasné, odkud berete své informace. To o přátelství bin Ládinových bratranců s Bushem starším je také založeno na osobním prožitku?

    Víte, ono to spíš vypadá, že vy médiím ve skutečnosti velmi důvěřujete, pokud ovšem přinášejí zprávy, které se vám hodí do krámu. To není samozřejmě nic neobvyklého a v principu to vlastně děláme všichni: zní-li zpráva nepravděpodobně, usoudíme, že je zřejmě nepravdivá. Akorát trošku jinak posuzujeme pravděpodobnost určitých věcí. O čemž bychom mohli diskutovat, ale jde to těžko, když všechny vaše příspěvky vyznívají jako "analyzujte si pravděpodobnosti jak chcete, já mám svůj zdravý rozum". Nuže, mějte, ale pamatujte, že takhle nikoho nepřesvědčíte. Nebo aspoň mě ne.

    OdpovědětVymazat
  25. Hynku,

    znova opakuji, pokud je 85 procent všech zpráv v médiích PR, reklama a propaganda, nemůžete přímo pracovat s klasickou analýzou pravděpodobnosti, protože jediné, co by Vám z toho vyšlo, by bylo, že média lžou, a že jim nemůžete věřit. Je to sice nějaký závěr, ale pro alespoň základní orientaci v dnešním složitém světě je Vám k ničemu.

    Proto se musí používat jiná metoda, kdy se snažíte podle určitých specifických znaků odfiltrovat PR, reklamu a propagandu, a teprve na to, co Vám po odfiltrování zbyde, použít analýzu pravděpodobnosti. Samozřejmě při plném vědomí toho, že i to filtrování je zatíženo určitou chybou.

    Já přece nejsem proti analýze pravděpodobnost, ani netvrdím, že můj zdravý rozum je nadřazen nad statistické metody. A už vůbec nemám potřebu Vás o tom přesvědčovat. Jen by mi stačilo, kdybyste se zamyslel nad tím, jestli korektní metody použité na nekorektní data mohou dát korektní výsledky.

    OdpovědětVymazat
  26. Asi nevím, co myslíte "klasickou analýzou pravděpodobnosti". Standardní pravděpodobnostní metody jsou určeny k tomu, aby člověku pomohly orientovat se v "nekorektních datech", tj. v informacích, které mohou být nepravdivé nebo zavádějící.

    Každopádně jediné, co po vás chci, je, abyste konkrétně popsal tu vaši "jinou metodu". Třeba můžete začít těmi specifickými znaky propagandy. A co se týká vaší poslední poznámky, vězte, že obvykle nepíšu o věcech, nad kterými jsem se předtím nezamýšlel.

    OdpovědětVymazat
  27. Bylo by to na dlouhé vysvětlování, propagandou se podrobně zabývá např. František Koukolík ve Vzpouře deprivantů (ISBN 978-80-7262-410-2), doporučuji strany 286 - 300, kde se ve vysvětlivkách podrobně zabývá logickými klamy, propagandou a doublespeakem, má "metoda" spočívá právě v posuzování zamoření daného textu logickými klamy a propagandistickými nástroji. Čím větší podíl těchto příznaků text obsahuje, tím větší je pravděpodobnost, že se jedná o propagandu nebo skrytou reklamu. A pak je tady druhá věc, kdy se texty posuzují zpětně, tedy jejich soulad s pozdějším vývojem událostí, což je věc, které se dnešní média a politici vyhýbají jako čert kříži.

    OdpovědětVymazat
  28. Pro jasnější pohled je dobré oddělit skupinu konspiračních teorií od různých „urban legends" typu chemtrails. Podobné fámy vždy existovaly a šířily se a nebyly ani označovány za nějaké konspirační teorie. Současný pojem „konspirační teorie” vznikl spíš jako součást cenzurního mechanismu (začal se používat až po zavraždění JFK a RFK). Tímto mechanismem politici a velká média někdy znehodnocují výhrady kvalifikovaných lidí a vyčleňují je mimo diskuzi, dnes zejména v případě profesních hnutí kolem 11. září.

    9/11: Explosive Evidence - Experts Speak Out, trailer
    http://www.youtube.com/watch?v=yIOC1J44RYw

    OdpovědětVymazat
  29. Vůbec nejhorší jsou lidé, kteří věří nějaké teorii, nepochybují o obsahu své víry a pokud někdo jejich teorii nevěří, nazývají ho konspiračním teoretikem, čímž myslejí bláznem.
    Pochybování či skepse je dost důležitou součástí zdravého rozumu, pokud bychom všichni věřili tomu, co nám hlásala komunistická televize, asi bychom dopadli dost špatně. Vláda nebo média představují autoritu, ale nikoliv absolutní, o tom bychom se měli z historie poučit. Existují příklady, kdy se minoritní okrajová teorie ukázala po uplynutém čase jako pravdivá, s tím zdá se tento článek moc nepočítá, když zkoumá chyby v úsudku nebo psychologii člověka, které vedou ke zpochybnění oficiální nekonspirační teorie. Kdysi jsem v angličtině četl článek, který psychologickými pohnutkami vysvětloval, proč je možné, aby většina uvěřila bludu, což se historicky také často stává.
    Já osobně jsem k mnoha věcem skeptický, jak ke konspiračním teoriím tak k tzv. oficiálním či vládním nebo mediálním verzím. Mám své pravděpodobnosti, ale pokud má někdo ty pravděpodobnosti jiné a chce se mnou vést racionální dialog, nemám důvod se tomu bránit. Jediné co nemá smysl je vést dialog s hluchým, jehož P=1.
    Židovskou konspiraci mnoho lidí zaměňuje s existencí židovské mafie, která je faktem, stejně jako je faktem existence ruské, albánské, bálkánské, italské, arménské nebo kterékoliv jiné mafie. Vzhledem k míře židovské diaspory a prokazatelně nadprůměrných schopností židů má židosvká mafie celkem pochopitelně řádově větší dosah než třeba mafie albánská.

    OdpovědětVymazat
  30. Po dvou letech studia 911 si myslím, že to musela být akce tajných služeb (jde o to, kterých - rozhodně o akci věděla jak CIA, tak Mossad, tak pakistánská ISI, MI5, a další) a Pentagonu.

    Zajímalo by mne, jak z hlediska paranoidního nastavení vidíte tyto osoby:

    American Intelligence General Albert Stubblebine Says 911 was a fraud
    http://www.youtube.com/watch?v=1MTDpHGkgqY


    Ted Gunderson, bývalý šéf FBI pro Kalifornii mluví o tom, že CIA, FBI, Bush, Mossad, MI5 věděly předem co se stane, mimoto Bin Ladinovy telefonické hovory byly už od února 1998 sledovány /NSA má 150 000 zaměstnanců/, říká, že pravděpodobně byla do akce CIA i zapojena ...

    http://eclipptv.com/viewVideo.php?video_id=7546

    http://www.jedenacteho-zari.7x.cz/ted-gunderson


    Agenti Mossadu /viz odkazy na "Pět tancujících Izraelců", zatčených když tancovali na střeše bílé dodávka y radovali se, jak se jim povedlo natočit kolaps WTC - byli několik týdnů po 911 v NY ve vazbě a později řekli v izraelské TV: "byli jsme vyslaní to natočit".

    Kriticky ofi verzi vidí nejen špičkoví piloti /natáčejí o tom dokumentární filmy - dle nich jsou rychlosti a dráhy v ofi verzi absurdní/, 1 500 architektů a inženýrů a mnoho dalších. Ani petice 80 000 obyvatel NY nepomohla k tomu, aby masová vražda byla kriminálně šetřena. Před několika lety vyšla statistika v NY Times - přes 80% respondentů odpovědělo "vláda lže o 911", přes 50 5 "byl to Inside job". A to ještě nebyl objeven termit v prachu z WTC - proč se o něm ČT ani slovem nezmínila? Jiné TV o tom informovaly...

    Teď jako by se roztrhl pytel s články posmívající se těm, kdo studují události z nezávislých zdrojů. Přitom se opíráme o poznatky špičkových expertů.

    http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=911-intercepted-novy-dokument-o-11-zari-2001&am p;cisloclanku=2011070032

    Vyšel nový film o podvodu 9/11. Je významný i tím, že byl vytvořen za příspění profesionálních pilotů. To dává filmu větší schopnost umožnit mnoha lidem prohlédnout hru, kterou s nimi hrají vlády za spolupráce s komerčními masmédii, kterým někteří lidé věří až fanaticky, tedy bez schopnosti zapochybovat o řečeném.

    Stránky autorů filmu: http://pilotsfor911truth.org/

    Další odkazy:

    Oficiální zpráva není pravdivá, tvrdí A. Schaffer a M. Scheuer /pracovníci CIA/
    28-Year Career CIA Official Says 9/11 An Inside Job...

    http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Ar ticles/870-daniel-ellsberg-pentagon-naridil-mediim -aby-se-vyhybaly-tematu-11-9.aspx

    Bývalá pracovnice CIA, rok vězněná bez soudu /dle Patriot Act/ napsala o 911 zajímavou knihu. Jeden z jejích článků:

    http://www.veteranstoday.com/2011/08/01 /127327/


    http://911blogger.com/news/2010-10-10/91 1-coverup-judge-napolitano-interviews-col-anthony- shaffer-and-michael-scheuer

    ExBush official Morgan Reynolds exposes 911 as Inside Job...

    Bývalý italský president Cossiga - 911 byla akce tajných služeb CIA a Mossadu...

    Udělat z nás vyšinuté jedince se snaží marně MUDr. Cimický, p. Klvańa a spol. V době informačních technologií se už pravda tak dobře nedá skrývat... je to vidět i v diskusích pod články kritizujícími konspirační teoretiky - stále více lidí už je informováno o tom, co se tenkrát vlastně stalo.

    Jana Karásková, nwoo.org

    OdpovědětVymazat
  31. Tak jsem dala příspěvek i na blog Filipa Tvrdého, ten to nevdýchal a diskusi uzavřel...

    Uvidíme, zda to udělá i pan Klvaňa po následujících informacích a zda to vydýchá autor zde...

    Já si myslím, že to jsou informace docela zajímavé:


    April Gallop - zaměstnankyně Pentagonu, která byla se svým 10 týdenním synem obětí útoku - tlaková vlna jí odhodila na zed, pak nahlédla do té díry a žádný boeing tam nebyl... podala později žalobu na Rumsfelda, Myerse a Cheyneye

    Soudce byl ovšem bratranec Bushe... jaká náhoda...

    http://911blogger.com/topics/april-gallop

    video:

    April Gallup - Was there a bomb in the Pentagon?

    http://www.youtube.com/watch?v=88JQL4esHFg

    This footage was originally shot for inclusion into "911 Ripple Effect." The footage never made it into the documentary.

    Upon request from April Gallup the footage was shelved. The excuse given was never very clear, but the results were that the footage was never released.

    Now that Ripple Effect has been out for a while, I've decided to release the footage. April makes some surprising observations and comments about the attack on the Pentagon. Please help spread this video around.

    Sincerely,
    William Lewis
    Producer/Director: 911 RIPPLE EFFECT

    ___________________

    http://screwloosechange.blogspot.com/2011/03/april-gallop-back-in-court.html

    ______________________

    V rpůběhu jejího snažení jí někdo napsal, jak je naivní

    http://terral-911.blogspot.com/2009/01/my-answers-to-april-gallop-questions.html

    ________________________

    http://pilotsfor911truth.org/pentagon_lawsuit.html

    Pentagon Survivor April Gallop Suing Rummy/cheney

    "Gallop also says she heard two loud explosions, and does not believe that a Boeing 757 hit the building. Her son sustained a serious brain injury, and Gallop herself was knocked unconscious after the roof collapsed onto her office."

    http://pilotsfor911truth.org/forum//index.php?showtopic=15787

    žalovaní: DICK CHENEY, Vice President of the U.S.A., DONALD RUMSFELD, former U.S. Secretary of Defense, General RICHARD MYERS,

    At the Pentagon, the plaintiff was at her desk, with her baby, in her office on the first floor, when large explosions occurred, walls crumbled and the ceiling fell in. Although her desk is just some forty feet from the supposed impact point, and she went out through the blown-open front of the building afterwards, she never saw any sign that an airliner crashed through. If Flight 77, or a substitute, did swoop low over the building, to create the false impression of a suicide attack, it was then flown away by its pilot, or remote control, and apparently crashed someplace else. At the building, inside or outside of the wall the plane supposedly hit, there was no wreckage, no airplane fragments, no engines, no seats, no luggage, no fuselage sections with rows of windows, and especially, no blazing quantities of burning jet fuel. The interior walls and ceilings and contents in that area were destroyed, but there was no sign of a crashed airplane. A number of those present inside the building and out have attested to this fact in published reports.

    _______________

    Overwhelming Evidence Pentagon Aircraft Data Is Not From An American Airlines 757

    http://pilotsfor911truth.org/no-hard-evidence-aa77.html

    _______________

    Former Congresswoman Cynthia McKinney talks about her efforts to question the official 9/11 story and get answers about the trillions of dollars that are missing from Pentagon accounting

    Cynthia McKinney mluví nejen o zmizelých 2 bilonech dolarů z Pentagonu, ale o mnohém horšímUSA po světě unáší lidi a mučí je...

    Rumsfeld prý před kongresem prohlásil po 911, že mohou obsadit hlavní města států, okupovat je...

    http://www.youtube.com/user/milackk7

    ---------------------

    Jsem zvědavá, zda pan Klvaňa také uzavře rychle diskusi, jako to udělal po mém příspěvku Filip Tvrdý:

    http://massive-error.blogspot.com/2011/07/conspiracy-theorists-arent-crazy.html#comment-form

    OdpovědětVymazat
  32. Myslím, že by bylo bezva, kdyby se setkal autor tothoto článku s Adamem Bartošem, autorem tohoto článku:

    http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/879-konspiracni-teorie-kdo-je-tady-prostoduchy-.aspx

    To by mohl být velice zajímavý rozhovor, ten bych si moc ráda natočila na kameru...

    OdpovědětVymazat
  33. Někteří investigativci, pro někoho "vyšinutí jedinci", z útoků na WTC a Pentagon obviňují CIA a Mossad. Mají jisté argumenty, o kterých p. Klvaňa prý za 9 let nic neslyšel. Tady jsou některé z nich:

    Kdo spáchal 11.září - UBL, Bush či Mossad? Důkazy
    http://nwoo.org/view.php?cisloclanku=2011080001

    Posu´dte sami, jestli článek vypadá jako od chovance psychiatrické léčebny. Tam by nás mnozí rádi viděli. Možná i p. Klvaňa. Ostatně víme, kdo se snažil o zbavení svéprávnosti presidenta klause. Psychiatr Mikota to nedoporučil, bylo by to "kontraproduktivní". Také si myslím, asi by mnohým lidem cosi došlo.

    Žila jsem 30 let v totalitě s cenzurou, takže znám ty praktiky...

    Ostatně letos již jsou některé nepohodlné weby cenzurovány. Microsoft Explorer již /? od ledna/ zablokoval přístup na osud.cz, kde je mnoho "nevhodných" článků o 911. Docela ráda bych znala zdůvodnění.

    OdpovědětVymazat
  34. Pěkně se to tu rozrostlo za těch pár dní, co jsem to nekontroloval.

    Stane, odpovím vám zřejmě v novém článku.

    j.a.: Především, tento článek není o 9/11, a nemám zájem vést diskusi tímto směrem. Míst, kde se můžete utkat se skeptiky, najdete na webu dost.

    Obecněji, když už si myslíte, že máte co říct k tématu, byl bych rád za stručnost; shrňte jednu nebo dvě hlavní myšlenky do jednoho komentáře a počkejte, zda někdo zareaguje. Na stránku "vytapetovanou" dlouhými seznami odkazů a nakousnutých argumentů se těžko odpovídá.

    OdpovědětVymazat
  35. http://www.reformy.cz/zpravy/vrazda-kennedyho/

    A je po konspiraci...

    OdpovědětVymazat
  36. lepší je dát odkaz na videa, lidé si sami mohou udělat názor na konsppirační teoretiky...

    OdpovědětVymazat
  37. Takže ještě jednou:
    1) Nerozdělujte své diskusní příspěvky do více komentářů (zabírají pak moc místa).
    2) Máte-li argument, dejte si práci jej zformulovat a sepsat. Nekomentovaný odkaz na video je pro vás samozřejmě mnohem snažší, ale patří ke slušnosti čtenáře aspoň zhruba informovat, co ve videu uvidí a uslyší, aby věděl, zda má cenu na to klikat.
    3) Pakliže vám nikdo neodpovídá, nepokračujte prosím v komentování.

    OdpovědětVymazat
  38. http://znampravdu.cz/
    http://13cervna2003.cz/
    https://www.facebook.com/pages/znampravducz/478930225474135?ref=stream

    OdpovědětVymazat