Тверь

Město Tver leží na trati z Moskvy do Petrohradu necelých 200km od Moskvy, má asi čtyři sta tisíc obyvatel, a je objektem dnešní stručné fotoreportáže. (Fotografie zachycují mimo jiné masivní oblevu v polovině března.)

Město v roce 1763 vyhořelo a bylo znovu vystavěno v klasicistním slohu, díky čemuž má dnešní centrum sjednocený vzhled. Typickým příkladem architektury je oblastní divadlo na snímku výše. Automobily v popředí jedou po Sovětské ulici, tvořící páteř historického centra.

U mnohých budov lze těžko poznat, z jaké doby pocházejí. Fasáda na této fotografii (bohužel, stejně jako mnoho fasád ve městě, v dosti zanedbaném stavu) je ozdobena komunistickými symboly, ale může se jednat o dům z třicátých let 20. století stejně tak jako o pozdější úpravu klasicistního průčelí. Dům stojí na nábřeží Stěpana Razina.

Když už je řeč o nábřeží, toto je pohled na Volhu a pravděpodobně bezejmenný most (ve městě jsou ještě dva další). Tmavé body na ledě v pravé části snímku jsou rybáři lovící skrze díry v ledu. Ačkoli ledová pokrývka řeky nebyla souvislá, rybářů je bylo na ledě mnoho (tento snímek není úplně reprezentativní).

Leninovo náměstí, kterým prochází Sovětská ulice, má kulatý tvar a je příkladem urbanismu 18. století. Socha Lenina je pochopitelně novější. Ruská města jsou obecně bohatá na pomníky. Během krátké procházky po Tveru [1] jsem kromě Lenina spatřil ještě Puškina, Marxe, Kalinina, Nikitina a nakonec jezdeckou sochu Michala Tverského [2].

Nejnovější z pomníků je asi také nejzajímavější, už jen svým výtvarným zpracováním. Připomíná vojáky, kteří zemřeli při hašení požáru černobylské elektrárny.

Jako ilustrace moderní architektury může sloužit tento mrakodrap. Při pohledu přes domy vypadá jako obyčejný panelák, ale jakmile se otevře pohled na jeho spodní část, je jasné, že stojí za pozornost. (Pokud se vám navíc zdá, že se naklání doprava, tak tento efekt je způsoben křivým držením fotoaparátu).

Pro úplně jinou, vesnickou, atmosféru netřeba chodit příliš daleko od centra. V některých místech je koncentrace dřevěných domů či jejich zanedbaných zbytků obklopených typickým nepořádkem až překvapivě vysoká. Na snímku Černyševského ulice.

Většina dřevěných domů je v mizerném stavu. Pod mizerným stavem si lze představit úplné zříceniny s provalenou střechou, kde zjevně nikdo nebydlel již mnoho let, ale většinou se jedná "jen" o různé deformace způsobené zřejmě podklesáváním základů. Výsledkem jsou zkřivená okna a dveře, přičemž vzniklé škvíry jsou v lepším případě opraveny provizorními záplatami. Nezdá se, že by místní obyvatele trápilo riziko zřícení takovýchto domů. Zdůrazňuji, že vyfotografovaná křivost není v rámci dřevěných domů nějakou extrémní výjimkou - křivých je více než těch, jejichž všechny pravé úhly drží svých 90 stupňů.

A mimochodem, v Tveru jezdí tramvaje. A tverské tramvaje, to je pro středoevropana skutečná exotika, zasluhující svůj vlastní článek, kterýžto očekávejte v blízké budoucnosti.

Poznámky:
1. Ruské jméno Тверь je ženského rodu, a jelikož končí měkkým znakem, odpovídající česká podoba by měla být nejspíš *Tveř, s 6. pádem *Tveři. Jelikož ale není zvykem ruská jména končící na -рь počešťovat s použitím ř, jsem nucen jméno skloňovat jako mužské (v češtině nejsou ženská jména končící na -r).
2. Puškina a Marxe pravděpodobně netřeba představovat. Michail Kalinin byl významný bolševik, jehož jméno Tver nesl do rok 1991 (je to tentýž Kalinin, po kterém se dodnes jmenuje Královec - Kaliningrad). Afanasij Nikitin byl ruský cestovatel, který v 15. století došel do Indie. Michal Jaroslavič, kníže Tverský, vládl Tverskému knížectví počátkem 14. století, a byl popraven Mongoly v roce 1318.