Veřejná doprava v Tveru funguje podle ruských zvyklostí v podobně velkých městech. Sestává z autobusů, trolejbusů a tramvají, a jak bývá na východě obvyklé, tramvaje jsou tak říkaje na dožití. Do sítě se zjevně neinvestuje, a tak zatímco vozové parky autobusů a trolejbusů jsou tvořeny napůl novými stroji a napůl pojízdnými vraky, u tramvají je podíl vraků téměř stoprocentní.
Co platí pro vozový park, platí i pro kolejový svšek, a tak není divu, že tratě jsou postupně zavírány a nahrazovány autobusy. Na mapě je znázorněna existující síť tratí, přerušovanou linií jsou značeny již nepoužívané úseky (velmi pravděpodobně není zakreslení těchto úseků kompletní). Koleje zpravidla zůstávají na místě; přinejmenším na trať v Sovětské ulici je snadný návrat tramvají vyloučen, jelikož bylo sneseno trolejové vedení.
Na tverských kolejích lze potkat československé vozy T3SU, vesměs v bídném stavu. V SSSR bývalo zvykem jezdit se zdviženým sběračem pouze na prvním voze, sběrače na druhém voze jsou permanentně stažené a vesměs křivé jako ten na snímku. Následkem toho je třeba do druhého vozu vést kabel s trakčním napětím 600V (to je ten kabel visící mezi střechami vozů). U nás jezdí soupravy vozů T3 vždy s oběma sběrači nahoře, a propojeny pouze kabelem mnohočlenného řízení, kde je napětí 24V (zde je tento kabel vidět také, je to ten tlustší dole). Dalším netradičním prvkem na obrázku je železná konstrukce okolo spřáhel, jejímž účelem je pravděpodobně zabránit lidem proplétat se mezi vozy.
Na dalším snímku je sólo T3 ve standardním sovětském červeno-žlutém nátěru na Tverském prospektu. Za pozornost stojí čistota vozu.
Design tramvaje je to nejméně podstatné, nemyslíte? U tohoto vozu se zřejmě rozbilo zadní okno, a když není na skladě dostatečně velké sklo, upraví se vůz tak, aby se dalo vsadit menší. Jeden z vozů T6, který jsem zahlédl, měl podobně upravená dvě z pěti bočních oken, a vypadal opravdu bizarně. Bohužel jsem ho nestihl vyfotografovat.
Speciální dovedností každého cestujícího je nástup a výstup. Zastávky nemají ostrůvky, a zvyk zastavit automobil za koncem posledního vagónu stanicující soupravy je v Tveru neznámý. Ono také praktikovat takový zvyk v situaci, kdy mezi kolejemi a chodníkem jsou tři nebo čtyři jízdní pruhy dost dobře nejde, zvlášť když na semaforu zrovna svítí zelená. Nástup do tramvaje tak má trochu povahu dobrodružství.
Těžko říct, jestli je v Tveru horší stav tratí nebo vozů, ale rychlost se pohybuje kolem 20 km/h (maximální, ne průměrná). Vozy jsou přeplněné, špinavé zevnitř i zvenku, hlučné. Tomu sice odpovídá i cena jízdenky kupované přímo v tramvaji u průvodčí - za deset rublů, tj. asi 7 Kč - nicméně budoucnost tramvají v Tveru nevypadá růžově. Současný trend v Rusku je rušení celých provozů. Nedávno přestaly jezdit tramvaje např. v Astrachani, k masivnímu rušení tratí dochází v Moskvě i Petrohradě. Není ani moc důvodů k údivu. Nový autobus je mnohem přijatelnější investice než zásadní přestavba celé tramvajové sítě, a kupovat nové tramvaje bez rekonstrukce tratí je téměř zbytečné. Peníze na veřejnou dopravu nejsou a široké ulice ruských měst přejí automobilismu. Ještě pár let, a obrázky z tohoto článku budou nejspíš historií.
Žádné komentáře:
Okomentovat