Písmeno E nepatří mezi nejčastější počáteční písmena v češtině. Důvody pro to je třeba hledat v historickém vývoji - před samohláskami a, e a i stojícími na počáku slova vzniklo během vývoje češtiny tzv. protetické j (výjimku tvoří spojka a a slova z ní odvozená). Srovnejme např. následující příbuzná slova:
- lat. ego - staroslov. az - čes. já
- lat. est - čes. jest
- slov. iný - čes. jiný
Podobnému osudu uniklo těsně počáteční o, kterému v některých dialektech obecné češtiny předchází protetické v, spisovný standard se však protézám v tomto případě ubránil:
- spis. oko - obec. voko
(Výjimkou opačného typu je vosa, kde protetické v proniklo i do spisovného jazyka. Polsky je to stále osa.) Je ale vidět, že tendence bránit se samohláskám na počátcích slov je v češtině silná. V důsledku čehož bude obsah dnešního zpravodaje vesměs přejatý.
Nejdříve přijde chemie, a s ní etylén. Pochází od slova éter a přípony -yl. Éter je z lat. aether, řec. αιθερ = horní část atmosféry, obloha, od slovesa αιθω = hořím (protože si řekové mysleli, že horní část atmosféry je světlá a jakoby hořící). Pravděpodobně nesouvisí s aer = vzduch ani s aeternalis = věčný (z toho je naopak název střešní krytiny Eternit). Přípona -yl pochází z analogie s methyl, což je z methy (μεθυ) = medovina (etymologie stejná jako čes. med) a hylé (υλη) = dřevo, poněvadž metanol získáme kvašením dřeva (představa kvašení kořalky ze dřeva je přinejmenším zvláštní). Přípony -an, -en jako ve slovech metan a etylén jsou zřejmě konstruktem chemiků.
Další slovo je éra. Pův. lat. aera znamenalo období, kdy je třeba platit daně, od aes = peníze (původně měď). Příbuzné slovo jest erár (aerarium = vybrané daně).
Posledním slovem pro dnešek je eso, pocházející z latinského as, označující měděnou minci nízké hodnoty. Ve středověku pak označovalo jedničku na hrací kostce - v té době byl přenesený význam opačný oproti dnešku, jelikož hodit "eso" bylo projevem smůly. Význam se zřejmě odvíjel od paralely mezi mizerným hodem a téměř bezcennou mincí. Po rozšíření karetních her se výraz začal užívat pro kartu o hodnotě 1 (v kartách francouzského typu je stále na esu jediný symbol, ačkoli pro naprostou většinu her má tato karta nejvyšší hodnou, spíše než nejnižší).
Žádné komentáře:
Okomentovat