Lluniau o dde Cymru, yr ail ran

<< předchozí část |

Druhou část fotoreportáže z jižního Walesu začneme na cardiffském hradě, ale podíváme se i mimo velšskou metropoli.

Historie hradu v Cardiffu sahá až do dob římské kolonizace Británie. Původní čtvercová římská pevnost Tamium (nebo Bovium; název není s jistotou znám) z prvního století vytyčila pozemek, na kterém vznikly další stavby. Nejprve, což znamená o tisíc let později, na nejvyšším bodě pozemku postavili Normané kruhovou pevnost obklopenou vodním příkopem; ta se, na rozdíl od římských hradeb, dochovala až do současnosti v původní podobě bez pozdějších úprav - to jest, v podobě zříceniny. Později přibyly další stavby, a dnešní podoby hrad nabyl v průběhu devatenáctého století podle plánů architekta Williama Burgese, jenž pracoval na zakázku tehdejšího majitele, lorda Butea. Hrad byl masivně přestavěn v novogotickém stylu a mimo jiné byly obnoveny i římské hradby.





Na historicky věrnější hrad lze narazit v Caerphilly (velšsky Caerffili), nějakých deset kilometrů severně. Historická věrnost ale neznamená, že hrad přežil devatenácté století v podobě, v jaké jej zanechali jeho původní uživatelé. Podobně jako hrad v Cardiffu, i Caerphilly patřilo lordu Buteovi, a i zde proběhly rozsáhlé renovační práce. Na rozdíl od Cardiffu ale bez novogotických vylepšení, a s cílem obnovit historickou podobu památky. Caerphilly je údajně největší hrad ve Walesu.









Merthyr Tydfil (velšsky Merthyr Tudful [*]) je bývalé hornické město asi třicet kilometrů severně od Cardiffu. Jedno z center průmyslové revoluce zažilo v dvacátém století úpadek; je v Evropě málo měst, jejichž dnešní populace nedosahuje ani dvou třetin stavu z roku 1860 (Merthyr: 30 tisíc vs. 51 tisíc).





Malé historické městečko Brecon (Aberhonddu) leží asi dvacet kilometrů severně od Merthyr Tydfilu, na druhé straně národního parku Brecon Beacons (Bannau Brycheiniog). Brecon Beacons jsou ovcemi spasené holé kopce dosahující na britské poměry úctyhodné výšky osmi set metrů. Bohužel, fotografie pořízené přes sklo autobusu nejsou příliš kvalitní, a čtenář získá lepší představu pohledem do Googlova Street View. Dříve bylo možné z Merthyru do Breconu jet vlakem, hustá síť železnic byla ale po útlumu průmyslové aktivity v regionu zredukována na jednu linku z Cardiffu do Merthyru, kde na místě bývalého velkého nádraží je dnes jediné nástupiště s kusou kolejí.