sobota 12. června 2010

Historie železnic: první lokomotivy ve Francii a Německu

Po roce 1830 byl úspěch železnic v Anglii a Walesu nezpochybnitelný a ostatní evropské státy začaly plánovat vlastní železniční sítě. Mezi prvními byla Francie a některé německé státy.

V roce 1829 již existovala část 58 km dlouhé dráhy spojující Lyon a Saint-Étienne, kterou o tři roky dříve začali stavět průkopníci fancouzské železniční dopravy bratři Séguinové. Marc Séguin dodal ve jmenovaném roce také první lokomotivu. Ačkoli Séguin spolupracoval se Stephensonem a měl tak přístup ke zkušenostem britské lokomotivní konstrukce, jeho stroj nebyl kopií britských předloh. Bizarní vzhled mu dodávaly především obří měchy nahánějící vzduch do topeniště. Lokomotiva nevynikala výkonem ani rychlostí - ta maximální byla kolem 10 km/h. Celá trať mezi Lyonem a Saint-Étienne byla dokončena počátkem třicátých let, ale koňská trakce se na ní udržela pro dopravu lehkých osobních vlaků až do roku 1844. Zajímavostí byla i trakce gravitační: osobní vlaky jezdily z kopce vlastní vahou. Překonání necelých 60 kilometrů trvalo až šest hodin, po přechodu na čistě parní provoz se jízdní doba snížila na snesitelnější dvě a půl hodiny. Dnes trvá cesta padesát minut, s použitím TGV pak čtyřicet.

Lokomotiva Adler (Orel) je považována za první lokomotivu v Německu. Sloužila od konce roku 1835 na bavorské Ludvíkově dráze, v originále Ludwigsbahn, či správně plným titulem Königlich privilegierte Ludwigs-Eisenbahn-Gesellschaft, spojující Norimberk s blízkým Fürthem (dnes předměstí Norimberka). Adler byl, podobně jako řada dalších nejstarších evropských lokomotiv, Stephensonova konstrukce. A podobně jako jinde, i na Ludvíkově dráze vydržel relativně dlouho koňský provoz vedle parního, zejména pro vysokou cenu uhlí, které bylo nutno do Bavorska dovážet.
První v Německu postavenou lokomotivou byla těžkopádně vypadající Saxonia, určená pro dráhu Lipsko-Drážďanskou (Leipzig-Dresdner Eisenbahn-Compagnie). První úseky byly zprovozněny v roce 1837 a pro provoz vlaků byly dovezeny anglické lokomotivy, podle jejichž vzoru Saxonii v roce 1838 postavil J.Schubert. Stroj se zúčastnil slavnostního zahájení provozu po dokončení celého spojení Lipska a Drážďan v roce 1839.
Trvalo relativně dlouho, než domácí výrobci vytlačili z tratí evropského kontinentu lokomotivy anglických konstrukcí. Cramptonovy lokomotivy stavěné od roku 1846 do šedesátých let 19. století byly v Německu a Francii populárnější než doma na britských ostrovech. Ve Francii byla jistou dobu dokonce užívána fráze prendre le crampton, vedle obvyklého prendre le train, tedy jet vlakem. Jedním z problémů při hosahování vysokých rychlostí byl převod. Počet otáček parního stroje nelze tlačit moc vysoko, takže jsou potřeba velká kola (nebo převodovka, což je ale nepraktické). Větší kola ale znamenají výše ležící nápravu a tudíž výše posazený kotel a vyšší těžiště, což přispívá k nestabilitě. Crampton vyřešil problém umístěním hnané nápravy až za kotel, který tak mohl zůstat nízko, a lokomotiva mohla dosahovat vysokých rychlostí bez rizika vykolejení či převrácení. Cramptonky byly nasazovány na expresy, kde mohly vyvinout na svou dobu neobyčejné rychlosti, až 120 km/h.

Žádné komentáře:

Okomentovat